Nádherná a trochu děsivá artová hra - Wytchwood

Stalo se vám někdy, že jste se probudili s úplnou ztrátou paměti, zatímco vám černá koza ničila obydlí a na zahradě vám ve skleněné rakvi dřímala neznámá slečna? Že ne? No, mně popravdě také ne, ale stalo se to čarodějnici ze hry Wytchwood, nejnovějšího počinu torontského studia Alientrap.

Spousta a spousta prohnilých duší

Hned na úvod vám černá koza vysvětlí, že pro probuzení dívky a navrácení vzpomínek je nutné přinést dvanáct duší, a tak se čarodějnice s mírnou nechutí vydává na výpravu napříč celým krajem. Wytchwood je hra postavená na vyrábění věcí a řešení logistických návazností jednotlivých předmětů. Ve hře se nebojuje, nestřílí, a ani se nebudete třeba schovávat . Hlavní herní náplní je právě vyrábění předmětů a především získávání surovin, ze kterých lze stvořit všemožné podivnosti. Ve Wytchwoodu například nasbíráte větývky a vyrobíte z nich past na chytání veverek. Veverčí maso náramně chutná vlkům, obzvláště po tom, co ho vylepšíte uspávacími houbami. Ze spícího vlka můžete bezpečně ostříhat chlupy, které lze použít na výrobu spousty dalších věcí. Už je ta paralela jasnější? Doufám, že ano. Obě hry spoléhají na řetězec výroby, v jednom budujete mlýny, ve druhém sice jen stříháte len, ale v obou musíte mít přesnou návaznost, jinak se vám celá výroba sesype.

Je libo komáří sliz, či radši plazmu z ducha?

Vývojáři netroškařili a naservírovali nám několik desítek surovin i předmětů, které z nich můžete vyrobit. Některé jsou jednoduché, jiné vám zase způsobí spoustu útrap, než se vám podaří získat vše, co k jejich výrobě potřebujete. Velkým plusem je, že každá jedna věc se vám bude hodit . Je jedno, kdy ji získáte, dřív nebo později z ní něco vyrobíte. Během hraní navštívíte devět různých lokalit, přičemž téměř každá má ještě své menší oblasti. Určité suroviny lze najít všude po světě, jiné jsou jen v jednom specifickém místě v určité oblasti. Je tedy nutné je najít a eventuálně si i zapamatovat, kde jste kýženou komoditu sehnali, pro případ, že ji v budoucnu budete potřebovat znovu. Málokterá věc má totiž jen jedno využití.

Pohádková tématika

Tvůrci se inspirovali evropskou mytologií a pohádkami , takže tu najdete odkazy na Červenou Karkulku či tři malá prasátka. Nutno říct, že inspiraci lze hledat spíše u pohádek grimmovského střihu. Sice tady všechno vypadá velmi líbivě, ale věci, co se ve hře dějí, moc líbivé nejsou, právě naopak. Vraždy, mučení a týrání nejsou ve světě Wytchwoodu nic zvláštního , během hraní narazíte na postavy hodné i zlé, milé i nepříjemné, vždycky tam však bude vaše čarodějnice, která je naštěstí báječná. Nejedná se vyloženě o kladnou postavu, protože nemá strach si ušpinit ruce dost nepěknou prací, ale zároveň se snaží barvitým obyvatelům fantaskního světa pomáhat, jak to jen jde. Čarodějnice je stará, trochu protivná a jízlivých poznámek má v rukávu pořádnou zásobu . Trávit s ní těch dvacet hodin mě bavilo a myslím si, že sedne každému, kdo se do hraní pustí.

Sběr a výroba hrají hlavní prim

Ze začátku je hraní vyloženě radost, objevujete krásný svět, poznáváte nové postavy a vyrábíte o sto šest. Vše je nové a neznámé a vy chcete vědět o všem víc, takže běháte tam a zpátky, povídáte si s každým, s kým to jen jde, a do toho plníte jednotlivé úkoly. Ze začátku jsem byl ze hry velice nadšená a nevěděla, kam dřív skočit, protože samotný crafting i svět jsou zpracovány skvěle – abych pravdu řekla, nemohla jsem ze začátku odtrhnout. Bohužel v polovině přijde nepěkný zlom. Zhruba po šesti hodinách máte objeveny všechny oblasti mimo jedné, stejně tak už jste získali aspoň jednou prakticky každou surovinu, no a hra vám už nic nového nenabídne. Samozřejmě příběh pokračuje, ale ten už sám především v poslední třetině nestačí. Ve své druhé polovině se hraní změní na prostý grind . Nelze to říct jinak, nové předměty se vyrábějí stále z toho samého, jen je všeho potřeba mnohem víc, takže se opětovně vracíte na místa, kde jste byli už dvacetkrát, abyste sebrali tu samou věc třeba po padesáté. Hra se stane vyloženě úmornou, když půl hodiny vyrábíte jednu věc, jen aby vám po dvou větách bylo od zadavatele úkolu řečeno, že musíte vyrobit něco dalšího, co vám zabere opět několik desítek minut.

Dlouhý gameplay?

Tvůrci udělali hru zbytečně dlouhou. Když jsem se dozvěděla, že už poněkolikáté musím jít do bažin ulovit komáry, abych pomocí jejich bodáků chytila Pumpkin Jacka, kterého už jsem taky chytala minimálně pětkrát, musela jsem hru vypnout a vrátit se k ní až druhý den, protože frustrace v tu chvíli byla nesnesitelná. Tvůrci měli ubrat na úkolech nebo ve druhé polovině představit nějaké nové herní mechaniky, aby udrželi herní zážitek svěží . Je to škoda, protože v první polovině bylo hraní neuvěřitelně zábavné. Pokud si ale hraní člověk rozloží, určitě to bude zábavnější. Já jsem bohužel typ člověka, co chce hru dojet na jeden zátah.

Rozjedu to?

Většina cozy games není příliš náročná na hardware a nejinak je tomu i s tímto titulem. Pokud ale vlastníte starší zařízení, které není přímo herní, doporučuji se určitě podívat po herním počítači nebo herním notebooku . Jednak si hraní užijete více, díky lepšímu výkonu, ale také máte možnost zahrát si i jiné, žánrově podobné hry, které byste třeba na svém starém zařízení nerozjeli. A nemusíte se bát, není potřeba nějakých extrémních investic. S předváděcím notebookem či počítačem získáte výkonný stroj za rozumnou cenu. Jaké jsou tedy požadavky?

Procesor: Intel Dual Core 2.0 GHz / AMD Athlon X2 5200+ 2.6 GHz

Grafika: Geforce 9600 GS / Radeon HD4000

RAM. 2 GB

Hra zabere 1 GB místa na SSD disku.

Hodnocení:

Wytchwood je v základu povedenou hrou, jejíž svět je nádherný a děsivý zároveň . Celé je to vizuálně krásně zpracované a minimálně na PC po technické stránce bez chybičky. Herní náplň je především v prvních hodinách neuvěřitelně chytlavá. Za každým koutem čeká něco zajímavého, ať už se jedná o postavu, místo či úkol. Naneštěstí se hra ve své druhé polovině promění na nudné opakování banálních činností a už hráči nenabídne nic nového mimo příběhu, který tu únavnou hratelnost ovšem nedokáže přebít. Ve výsledku tu je tedy počin, který sice stojí za pozornost, je však nutné zvážit, kolikrát jste ochotni opakovat jednu a tu samou činnost kvůli poměrně dobrému příběhu.