Spiritfarer: Farewell Edition – poklidná hra o smrti, která má naučit dát sbohem

Smrt je neodvratnou součástí života, a přece se o ní dostatečně nemluví a nijak se na ni jako společnost nepřipravujeme. A když pak nakonec přijde a opustí nás někdo opravdu blízký, může to být šok. Možná i proto se tvůrci z Thunder Lotus Games rozhodli vytvořit adventuru, která představuje smrt v trochu jiném světle a pomáhá se rozloučit a vyrovnat s odchodem našich nejbližších. I když Spiritfarer není úplně novinkou (tato hra vyšla v roce 2020), určitě patří na seznam „cozy games“, které stojí za to si zahrát. Kanadské studio Thunder Lotus Games už má za sebou hry jako Jotun nebo Sundered a zajímavostí je, že mezi kmenové vývojáře patří bývalí zaměstnanci z poboček Ubisoftu.

Poklidný příběh

Každého občas omrzí jeho práce a rozhodne se, že je potřeba se posunout dál a buď zkusit něco jiného nebo si dopřát zaslouženého odpočinku. Toto rozhodnutí učinil i Charón, který tuhle ne zrovna dobře placenou práci přenechal vám – mladé dívce jménem Stella a jejímu kocourkovi Daffodilovi. Stella se tak stává novým Spiritfarerem a její úkol je přivést duše zesnulých k věčnému odpočinku. Hned na začátku hry si Stella uvědomí, že stará Charonova loď vůbec nebude postačovat, a tak se vydá pro novou, větší a s mnoha možnosti vylepšení. Kromě lodi, na které si můžete postavit všechno, co budete vy nebo zbloudilé duše na svých cestách potřebovat, je k dispozici i poměrně velká mapa. Bezstarostná řeka Styx je tak spíše jakýmsi oceánem, kde se skrývá mnoho ostrůvků, zákoutí a tajemství, které čekají na objevení.

Rozmanité postavy

Jak hra postupuje, na lodi se vám nahromadí velká spousta duší. A s většinou se Stella zná ze svého pozemského života. Jako jediná také vlastní lidskou podobu, všichni ostatní vystupují jako zvířata. Každý z nich disponuje širokou škálou lidských vlastností a postupem času také můžete objevit jejich pohnuté osudy a objevit traumata, kterými si museli jako lidé projít. Někteří z nich jsou zpočátku sympatičtí, aby se vzápětí přiznali k hrozným věcem, jiní pod tvrdou skořápkou skrývají zlaté srdce, ale nikdo po vás naštěstí nechce, abyste rozhodovali, zda patří do nebe nebo do pekla. Všichni mají totiž jeden cíl – a to je věčný odpočinek. Než se tam však dostanete, každá duše si musí projít svou poslední cestou a vy jim v tom budete pomáhat. Každé ze zvířátek stojí o vlastní příbytek, o dostatek objetí a také o jídlo. Pro uspokojení chuťových buněk si můžete postavit startovní kuchyni, ale po pár objevech a návštěvách přilehlých ostrovů zjistíte, že si můžete postavit vlastní políčko, zahradu, mlýn či sklípek na fermentování a uspokojit chuťové buňky i těch nejnáročnějších strávníků. Tak jako živí, i mrtví jsou pěkně vybíraví. Někdo upřednostňuje jednoduchá jídla, další by jedl jenom dezerty, najdeme tu i striktní vegany, alergiky na laktózu či jedince, které neohromí ani tříchodové luxusní menu.

Stavění a vylepšování jako klíčový prvek

Loď je váš domov a také dočasným domovem všech duší, které jste na cestách našli. Je tedy na vás, abyste loď maximálně přizpůsobili potřebám všech. A s tím vám milerád pomůže žralok Albert, který vlastní jedinou loděnici v okolí. S jeho asistencí si můžete přizpůsobit velikost lodě, základní vybavení, ale třeba také vylepšení odolnosti. Do některých částí map se totiž nemůžete dostat, pokud nemáte loď dostatečně odolnou proti ledovcům, plavoucím krám či nepořádku. Na všechna vylepšení však musíte mít dostatečný obnos penízků a potřebné materiály. Časem se tak na lodi mohou objevit zemědělské budovy – jako je například kravín, chlívek pro ovečky, klecové zahrady, pole či sad. Neobjedete se však ani bez kovárny, tkalcovny, pily, smaltovny či drtičky na kámen. K stavění a vylepšování budete potřebovat i neobvyklé materiály. K tomu vás při průjezdy určitou oblastí oslovují zvířátka, jestli si nechcete nachystat blesky do lahve, případně pochytat meteority nebo medúzy. Nejvzácnější suroviny a nákresy lze však získat jenom, pokud vylepšíte i Stelliny schopnosti. Každá duše vám za převoz platí speciálním žetonem. Tento žeton pak stačí obětovat u zvláštního oltáře, který je na některých ostrovech, a díky tomu získáte vylepšené schopnosti. Mezi ně patří třeba dvojskok, plachtění nebo možnost používat zipline.

Nevyhnutelný konec

Po tom, co jsou pasažérovi splněna všechna jeho přání, většinou vám řekne, že chce být chvíli sám a přemýšlet o svém životě. Jakmile se vyrovná se svou minulostí a uzavře všechny důležité kapitoly svého již vyhaslého pozemského života, požádá vás o odjezd k Everdoor. Tam nastává poslední rozloučení, protože duše došla pokoje. Právě v tom je největší síla Spiritfarera. Učí totiž, že nic netrvá věčně a s některými lidmi se musíme dříve nebo později navždy rozloučit. Spíše tedy než na šikovné prsty, je hra náročná na psychiku. Postupně si ke každému obyvateli lodi totiž tvoříte pouto a on vám odkrývá svůj životní příběh. Samozřejmě ne s každým lze hned sympatizovat a k některým postavám jsem si třeba osobně nevytvořila vztah vůbec. U ostatních to naopak vůbec nebylo těžké, a o to hořčejší pak bylo loučení u posledních dveří. Zároveň ve vás hra zanechá trošku nepříjemné pocity. Udělali jste pro svého umírajícího dědečka dost? A co vaše babička, která zůstala sama, voláte ji dost často? Co vaše teta nebo strýc, kteří se zdají vždycky dobře naladění na rodinných oslavách, ale ve skutečnosti sami doma zahání osamělost jídlem nebo alkoholem? Není moc pozdě pro své nejbližší ještě něco udělat?

Nádherné zpracování

Co se týká vizuálu, hra je jedním slovem nádherná. Stylizace jako by vypadla z dětské knížky a celá hra má velmi poklidnou atmosféru, což silně kontrastuje se závažností tematiky. Nikde na vás nečeká žádný souboj, prostě jen nastavíte kurz a čekáte, až vás loď doveze na místo určení. Každý z ostrůvků je specifický, a tak na vás čeká přehlídka asijských vesniček, horských štítů, japonských ostrovů, bavorských domečků, předměstí Londýna, industrializovaných míst apod. Celý gameplay podtrhuje příjemná hudba. Ovládání je velmi snadné, v podstatě se jedná o takovou plošinovku, kde jen chodíte či skáčete.

Rozjede to můj herní notebook?

Spiritfarer: Farewell Edition není vůbec náročná na hardware. Pokud vlastníte doma herní notebook nebo herní počítač, v pohodě to na něm rozjedete. Smutnit však nemusíte ani v případě, že herní zařízení nevlastníte. Hra poběží v pořádku i na slabších strojích s integrovanou herní grafikou.

Hodnocení

Ač je to k nevíře, na hře jsem nenašla jediný negativní aspekt. Dosyta jsem si užila stavění a upgradování lodě, starání se o potřeby pasažérů i průzkum nádherných lokací. Úkoly byly smysluplné a nebyla jich přemíra. Každá postava je skvěle napsaná a přináší do hry rozmanitost. Ovládání je intuitivní a nenarazila jsem na jediný bug.